Slibovali politici
slibovali blahobyt.
Už ho mají,
lidé zlatí,
a my máme holou řiť.
Slibovali politici,
vyšší platy, nižší daně.
Zapomněli k tomu dodat,
že to platí jenom na ně.
Slibovali politici,
úplatkářství, že vyhubí,
teďka hrabou odkud jen jde,
ty voliči skřípej zuby.
Až zas budou rozdávati
guláš, pivo, frgály,
vzpomeň radši před volbami,
jak se nyní chovali!
Tak nám zabili Ferdinanda.
Kterého, já znal jednoho….
Získáním prvního občanského průkazu stává se člověk skoro dospělým, právně zodpovědným atd atp.
Nazýváme ho většinou zkráceně familiérně občanka, ale už jsem slyšel i výraz "papír na dupačku", používaný hlavně náctiletými chlapci.
Musíme o něj žádat na příslušném magistrátu.
Jak to vidí mé "staré" oči...
Další plody mé sběratelské vášně...
Jsem příslušník bílé „nediskriminované“ většiny této země. Jako takový mám určité privilegia, které ostatní nemají:
Je to tak, jsem divný. Jsem totiž člověk, který se směle může nazvat patriotem.Teda aspoň většinou. Okamžiky, kdy celý národ jásá nad nějakými „našimi zlatými hochy“, ty mně nechávají zcela chladným. I to je jedna známka mé divnosti. Opravdu nejásám nad skvělými výsledky dobře placených krajánků, kteří se sjeli z celého světa aby hráli za naši republiku. Byl bych mnohem radši, kdybychom všechny ty slavné zápasy prohráli s týmem, pro který by byla čest, že můžou náš národ zastupovat a dělali by to zdarma.
Jsem patriot svého rodného města, města Ostravy. Mám rád její svérázný kolorit a styl. Ostravštinu. Dokonce snad i ta vůně čerstvého smogu po ránu se mi zamlouvá
Proto brojím, zatím aspoň písemně, proti rádobylogu, které chce mít pan primátor jako svůj pomníček po svém působení. Proto nemám rád „umělce“ Rudu z Ostravy, který předvádí ostraváky tak, jak si je představujou v Praze – jako burany s vychlastaným mozkem. Proto mi tak leží v žaludku komplex na Stodolní, degradující Ostravu u většiny návštěvníků na obrovskou putyku a diskotéku, plnou děvek, chlastu a fetu. Proto mně pobuřuje i kolotočářská přístavba Divadla loutek, kterou vedení města označuje za „ostravský orloj“. Proto mi vadí i současné vedení města, které místo toho, aby město rozvíjeli a zdůrazňovali přednosti, které má, tak vymýšlí spoustu nových nesmyslů, kterýma ničí ducha a historický odkaz Ostravy.
Jsem vlastenec. Poslouchám nejradši české písničky, dávám přednost českým výrobkům, pokud jsou v přijatelné kvalitě za přijatelnou cenu, dávám přednost dovolené v české republice – je tu ještě tolik míst, která jsem nepoznal.
Je mi smutno když vidím, co dělají s republikou. Jak ji rozprodávají po kousíčkách, jak české rodinné stříbro, české firmy, které mají světový věhlas, jsou rozprodávány a rozpouštěny v zahraničním kapitálu. Jak vláda republiky se chová jako majitel všeho v této republice a neuvědomují si, že jsou jen správci a že po nich jednou lid této země bude chtít vyúčtování.
Bolí mně, když vidím, jak u našich dětí už nikdo neprobouzí hrdost na to, že jsou češi. Jako by vlastenectví bylo něco špatného. Poslouchám mládež, jak si vypráví o tom, že hned po studiu opustí tento stát, protože jen za hranicema je život. Jak si vykládají o dovolené u moře, ale kde leží Bezděz a čím je významný, to netuší. Jak mladí občané této země( a nejen oni) hanobí svůj stát a uznávají jen zahraniční vzory, zahraniční hudbu, zahraniční styl života a vlastenci se stávají jen na těch výše uvedených pár dnů, kdy oslavujou „naše chlapce“.
Jsem vlastenec a lokální patriot a jediné co z toho mám je bolavé srdce a smutek na duši.
Jednou už jsem tu o logu Ostravy psal, ale nedá mi to, abych nezareagoval na článek z ostravské sedmičky č.17 z 28.4.2011. Článek se jmenoval „Ostrava. Průmysl, sport i kultura“ a píše se v něm, že ono nové rádobylogo má třemi vykřičníky symbolizovat minulost, současnost a budoucnost Ostravy.
Dovolím si poznamenat, že i v tomto případě je interpunkce špatná.
Za minulostí jsme udělali tečku a zahodili šestset let stará logo – znak Ostravy. Co by některé jiné města za takový znak a historii dala.
Současnost je vykřičníkem výstrahy pro budoucnost a samotná budoucnost je jeden velký otazník.
Takže pánové na radnici(kterým se kdovíproč říká zastupitelé, i když si dělají co chtějí a nikoho se neptají, zda se mu to líbí nebo ne, takže vlastně zastupují jen sami sebe) chyťte se za nos a opravte si to svoje „logo“ na OSTRAVA .!?
Zároveň bych chtěl vyzvat všechny ostravské patrioty, o kterých ten článek vlastně je: Prosím, postavte se za Ostravu a nenechte zahodit její historii. Pane Nohavico, pane Světlíku a ostatní, kteří to s Ostravou myslíte dobře, prosím, pomožte Ostravě!
Vypůjčeno bez dovolení jinde. Pokud někdo pozná své dílo, ať dá vědět, s radostí doplním autora.
Asi stárnu nebo co. Už nějak jinak koukám na okolí. Ještě před pár lety jsem se podíval na nebe plné mraků a napadaly mně verše. Dneska, jediné co mně napadá je, že asi bude pršet.
Vítejte ve státě zločinců. Pokud jste doposud nespáchali žádný trestný čin, je nejvyšší čas začít, jinak zde nemáte žádná práva, kromě práva platit a platit a za platby zase platit.
Omlouvám se, titulek jsem si vypůjčil z diskuze na nejmenovaném serveru, ale skvěle vystihuje současnou situaci po včerejším hlasování o nedůvěře vládě.
Sice nic moc, ale když už mně to napadlo, tak proč se nepodělit...
Hádanka, tak trochu pohádková. Takže začínáme.
Pohodlně se usaďte.
Bylo, nebylo...
A je to tady. Máme nového ministra vnitra.
Slušnost a úcta ke stáří pomalu mizí z našeho okolí a z našich zvyků. Je to chyba a je to škoda. Odmala mi bylo vtloukáno do hlavy, že ke starým lidem mám být uctivý, mám jim pomáhat a v autobuse je mám pustit sednout. Dnešní mládež však tuto bohulibou disciplínu nepěstuje. A když se rozhlédnu kolem sebe, ani se jim moc nedivím. Částečně si za to totiž můžou i sami důchodci. Schválně se pojďme podívat blíže na disciplínu, kterou jsem si pracovně nazval „důchodcovský pětiboj“.
Zachraňte bílého koně
Tak jsem se byl dneska podívat. Snažil jsem se všechny předsudky nechat doma, ale bylo to ještě mnohem horší, než jsem čekal.
Je to čím dál tím horší. Proč to muselo potkat zrovna mně?
Auto své rozjet
aspoň na stodvacet
do sloupu vrazit
nemuset se vracet
dvě tuby léků
a flašku vodky
do márnice obléci
jenom čisté spodky
vana horké vody plná
v ruce ostrá břitva
prý to ani nebolí
a není třeba pitva
přemoci strach z výšek
na střeše paneláku
a bez zbytečných křídel
napodobit let ptáků
pevná větev, silné lano
hlavu v smyčku zastrčit
pak už to jde skoro samo
stačí židli odstrčit